Dopis klientům v souvislosti se změnami v zákoníku práce
Ing. Mojmír Průša
Účetní služby a poradenství
Klientům naší účetní kanceláře
------------------------------------------
V Praze 20.2.2001.
Vážení obchodní přátelé,
v předešlém dopise jsem Vám přislíbil, že do 10/2/2001 všem klientům, kterým zajišťujeme mzdy, zašlu návrhy dokumentů k doplnění smluv a podobných písemností k úpravě zaměstnaneckých vztahů.
Podle našeho názoru jsou úpravy zákoníku práce veskrze formální a žádná nová práva a povinnosti zaměstnavatelů nebo zaměstnanců z úprav v zásadě neplynou. Snad s výjimkou stanovení jednotné doby dovolené na zotavenou ve výši čtyř týdnů, možnosti uzavřít se zaměstnancem konkurenční doložku a nutnosti dohodnout se zaměstnancem vysílání na pracovní cesty.
Ještě doporučujeme, aby v každém případě vznikla k úpravě veškerých věcí okolo zaměstnanců ve všech podnicích směrnice (všude, kde je více než minimum zaměstnanců, tj. více než 2-3). Otázky rozvržení pracovní doby, dovolené na zotavenou, výplat a odměňování atd. je nejlepší řešit touto formou, zaměstnance s tím na pracovní poradě seznámit a v případě potřeby změn pak jednoduše změnit směrnici (dle §82 zákoníku práce PRACOVNÍ ŘÁD). S vypracováním konkrétního pracovního řádu Vaší organizace Vám rádi pomůžeme.
Nově je pak stanoveno, že pokud písemná pracovní smlouva nespecifikuje některé taxativně vymezené věci ve vztahu zaměstnavatele a zaměstnance, musí o těchto skutečnostech zaměstnavatel nejdéle do 1 měsíce pracovníka písemně informovat (§32 odst. 3).
My jsme v minulosti vycházeli z toho, že pracovní smlouva má být co nejjednodušší a obsahovat jen nejzákladnější údaje, a pokud to bylo třeba, tak se ostatní sdělovalo zaměstnanci formou “Platebního výměru”.
Z toho vycházíme i v této situaci. Připravili jsme tři návrhy.
První vychází přesně z ustanovení zákoníku práce, je co nejstručnější pracovní smlouvou a vše ostatní odkazuje na písemnou informaci, kterou zaměstnavatel dává zaměstnanci dodatečně (a zaměstnanec jen podepisuje převzetí, tj. “bere to na vědomí” i když s tím třeba nemusí souhlasit). Jedná se o soubory v1_sml.doc a v1_info.doc. Podmínkou použití je existence Pracovního řádu nebo alespoň směrnice o mzdách.
Druhý návrh naopak vše nezbytné zahrnuje přímo do pracovní smlouvy a zároveň využívá možností odkazu na pracovněprávní předpisy a směrnice, tak jak to zákon umožňuje (soubor v2_sml.doc ). Zde nepředpokládáme existenci Pracovního řádu.
Třetí návrh pak je dodatek ke stávajícím smlouvám, které byly podepsány před 31/12/2000 nebo které byly podepsány po tomto datu dle dosavadních smluv a které je třeba upravit ( v3_info.doc ).
Nečiníme si nárok na to, aby naše návrhy obsáhly všechny možnosti, které dává zákoník práce. Chceme Vám však pomoci při vytváření těchto dokumentů tak, abychom v každém případě obstáli před pracovním úřadem, pokud by dělal u Vás kontrolu.
Jistě je třeba si veškeré tyto námi připravené dokumenty upravit dle vlastních potřeb. Proto je všem zasíláme elektronickou poštou nebo na disketách.
Asi by bylo nejlepší, kdybyste si upravili dokumenty na Vaše podmínky. A upravené před tím, než je začnete používat, byste s námi ještě zkonzultovali.
Ještě dovolte poznámku k zcela novým ustanovením ohledně zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních dat. Dali jsme si udělat právní expertizu a dle stanoviska Úřadu na ochranu osobních dat pokud se zpracovávají mzdy a osobní údaje o zaměstnancích ve smyslu příslušných zákonných ustanovení, tak ani zaměstnavatel ani zpracovatelská firma nemají oznamovací povinnost dle tohoto zákona.
My máme se všemi zákazníky o tom písemnou smlouvu s vymezením formy, účelu a doby a tím též splňujeme to, co nám oběma ukládá zákon. Právníci nám však doporučili, abychom vlastním prohlášením zákazníky informovali, jaká technická a organizační opatření děláme, abychom zabránili nežádoucím únikům dat. My sice o tom máme obecné ustanovení ve smlouvě, ale právníci považují za vhodnější, abychom to ještě přesněji doložili. Příslušný dopis Vám zašleme v nejbližší době.
Poslední poznámka je k novele ustanovení §38h zákona o dani z příjmů, který stanoví, kdy jsou splatné odvody daně ze závislé činnosti. Nově je stanoveno, že odvod je nutno provést do dvacátého dne měsíce, ve kterém se mzda zúčtovává. Tj. naši klienti, kteří mají výplatní termín do 20. dne včetně, musí daně odvést (odepsat z účtu) nejpozději v tento den a ti klienti, kteří mají výplatní termín později, musí požádat svůj finanční úřad o stanovení výjimky. Tyto dopisy Vám rádi připravíme.
Snad budete se všemi těmito návrhy spokojeni.
Mějte se pěkně.
Ing. Mojmír Průša v.r.